V azylovém domě je délka pobytu jeden rok

Případů, kdy jsou matky samoživitelky bez nájemního bydlení, je mnoho. Důvodů, proč tomu tak je, je nespočet. Nejčastějšími jsou však ceny nájmů, kauze za byt, smlouvy s realitními kancelářemi, nákup vybavení, anebo také bytová krize, která by v důsledku změny zákona, který by měl platit od roku 2021, měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek.Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech. Řešením bývají často právě azylové domy.

Bydlení v azylovém domě bývá často jediným řešením rodičů samoživitelů. Maminky do tohoto zařízení chodí po rozvodu, mnohdy těhotné přicházejí přímo z ulice, nemají jinou možnost, kde se svými dětmi žít, anebo mají exekuce, jejichž placení se neslučuje s aktuálními cenami nájmů. Častým důvodem odchodu z běžného nájemního bydlení do azylového domu bývá také neplacení výživného.

Smyslem azylových domů je zabránění sociálnímu vyloučení maminek samoživitelek, zajištění základních potřeb jim, a zejména jejich dětem, snaha stát se místem, které pomůže překonat nepříznivou situaci a prostorem pro posílení sociálních a pracovních návyků.

Po celé Praze lze najít celkem 12 azylových domů. Jejich kapacita bývá ale dlouhodobě zaplněná, a samoživitelky z více jak 50 % po uplynutí roční lhůty, po níž je možné v zařízení žít, odchází do jiného azylového domu. Nové místo v domě hledají po prvním půlroce bydlení. „Lze se domnívat, že situace, která je v hlavním městě, případně v dalších velkých městech jako je například Brno nebo Ostrava, je velmi specifická. Nejčastěji zde narážíme na problém nemožnosti najít finančně dostupné bydlení,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Cena v pražském azylovém domě se pro matku s dítětem v průměru pohybuje okolo 4 030 Kč za měsíc. Stále se tak jedná o zdaleka nejlevnější možnost ubytování, které mohou samoživitelky sehnat. Tato částka se nejčastěji umořuje ze sociálních dávek, následně jim na život zbývá zhruba 3 000 Kč, s nimiž se rodič učí za pomoci pracovnic azylových domů pracovat. Zde je potřeba si uvědomit, že v azylových domech rodiny nedostávají stravu, hygienické potřeby či oblečení, jedná se o možnost bydlet. Tedy tato částka pro rodiče s dětmi na pokrytí celého měsíce a na případné našetření na kauci je velmi malá.  Ubytovací jednotky jsou zařízené jednoduše, disponují však základním vybavením.

Bydlení v azylovém domě však s sebou nese i svá daná pravidla. Obyvatelé zařízení musí dodržovat noční klid, jsou zcela zakázané drogy a alkohol, nejsou povoleny návštěvy ani domácí zvířata. K dispozici jsou zde pro maminky sociální pracovnice i sociálně aktivizační programy, které pomáhají k lehčímu návratu do běžného režimu.

„Azylové domy v malých městech nemají ani tak častý problém umístit maminky po roce do nového bydlení, ani v krizové situaci zajistit místo dítěti v dětském domově, není-li jiná možnost. Pravdou však je, že se maminky samoživitelky musí opravdu snažit, pracovat a šetřit, aby na takový krok byly připravené. Za tristní situaci lze ale považovat fakt, že se nejen ve velkých městech setkáváme s maminkami, které putují rok co rok po azylových domech a nemají možnost svou situaci příliš změnit. Varovným signálem mohou být například samotné děti, které se do domovů vrací s vlastním potomkem poté, co zde strávily už své dětství,“ doplňuje Iveta Novotná.

Pro maminky nemusí být tolik tíživé každý rok měnit místo bydlení, dle sděleních si zvyknou, ale pro děti mají tyto změny velký dopad.

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz by proto ráda otevřela diskuzi nad možnostmi vymáhání dlužného výživného, které bývá častým důvodem, proč se rodiče samoživitelé dostávají do hluboké finanční krize. „Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh týkající se příspěvků na bydlení, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň a bydlení mimo azylové domy a ubytovny,“ dodává Novotná.